Return to GR 131 (Day 8) / Návrat na GR131 (Den 8)

On the eighth day of our stay in Tenerife we got up again at sunrise with a plan to go to the observation deck, which was not far from where we spent the night. The plan disappeared when I came to the platform and found that the wind was blowing incredibly, so I was looking for a place where I could take pictures of the lee.

Osmý den našeho pobytu na Tenerife jsme vstal opět na východ slunce s plánem jít na vyhlídkovou plošinu, která byl nedaleko od místa kde jsme přenocovali. Plán se rozplynul, když jsem přišel k plošině a zjistil že neuvěřitelně fouká vítr a tak jsem hledal místo odkud bych mohl vyfotit něco ze závětří.

I found a small vista through the trees from where you could see the top of Mount Teide. So I waited for the moment when the rising sun shines on the mountain. While I was waiting, I was looking for another opportunity to take pictures. I had to, because the wind was very cold, and during the time I was fairly frozen.

Našel jsem malý průhled mezi stromy odkud bylo vidět na vrchol hory Teide. A tak jsem čekal na moment kdy horu osvítí vycházející slunce. Během té doby kdy jsem čekal jsem jsem hledal další možnost fotografovat. Musel jsem, protože vítr byl dost studený a během chvíle jsem slušně promrzl.

Since we were at an altitude of 1750 meters above sea level and we were above the clouds, I climbed the observation platform for a while, where I saw the island of Grand Canaria and so another photo was taken. Then I went back to the tent. Along the way I jumped and warmed the frozen body. Meanwhile, a colleague got up and made hot tea. It was the first morning I really appreciated him. We packed up and set off on the road.

Jelikož jsme byli ve výšce 1750 metrů nad mořem a byli jsme nad mraky tak jsem na chvíli vylezl na vyhlídkovou plošinu odkud jsem uviděl ostrov Grand Canaria a tak vznikla další fotografie. Pak už jsem se vydal zpět ke stanu. Cestou jsem poskakoval a zahříval zmrzlé tělo. Mezitím kolega vstal a připravil horký čaj. Bylo to první ráno kdy jsem ho skutečně ocenil. Zabalili jsme se a vyrazili na cestu.

By that time the sun had begun to heat up, and through the trees he was drawing interesting patterns on the asphalt road. And so another photo was taken. After getting to the GR 131 connection, I noticed a very old tourist sign that amused us with its look.

Slunce tou dobou už začalo hřat a navíc skrze stromy kreslilo zajímavé obrazce na asfaltovou silnici. A tak vznikla další fotografie. Po té co jsme se dostali na přípojku na GR 131 jsem si všiml velmi staré turistické cedule, která nás pobavila svým vzhledem.

The whole journey was quite strange and looked rather unused. There was even a cross with several ceramic figures like a duck, a pig with cymbals, a cat or a lying dog. Then we continued on GR 131 before the road changed quite a bit. Especially from a place called Lomo Negro.

Celá tato cesta byla dosti zvláštní a vypadala dosti nepoužívaně. Dokonce zde byl i křížek u kterého bylo několik keramických postaviček jako kachna, prase s činely, kočička nebo ležící pes. Pak už jsme v klidu pokračovali po GR 131, než se cesta dosti změnila. Obzvláště od místa kterému se říká Lomo Negro.

We walked along a path cut into a rock, and from a great height only a wooden railing protected us. The area around Roques Blancos was the largest notch. Here my colleague remembered that he had not actually seen the slate on the island. As soon as we walked around the corner there was a whole rock of this stone. On the ground he found a piece of stone that was perhaps 2 mm thin. In this terrain our one waited to cross one more deep valley before we finally descend.

Šli jsme po cestě zařízlé do skály a od velké výšky nás chránilo jen dřevěné zábradlí. V okolí Roques Blancos byl zářez největší. Zde si kolega vzpomněl, že vlastně na ostrově ještě neviděl břidlici. Jen co jsme zašli za roh byla zde z tohoto kamene celá skála. Na zemi našel kus kamenem který byl tenký snad 2 mm. V tomto terénu náš čekalo překonat ještě jedno hluboké údolí, než začneme konečně klesat.

As we began to descend we began to meet tourists heading for some rock, which I did not even marked on the map. Most of them were tourists relying on Google maps. Every time they showed me their map, they only had a white area and wanted to know where they were. So I pulled out my phone where I used mapy.cz. They were always wondering what it was like the exact map and usually downloaded it immediately if a signal was present. After climbing the steepest descent we walked almost along the continent to a place called Área Recreativa La Caldera. Some of you who have read my first travel book from Tenerife, you know that I ended my first pilgrimage here. So from this point I had fulfilled. I crossed the entire island from north to south.

Když jsme začali klesat začali jsme potkávat turisty směřující k nějaké skále, kterou jsem neměl ani já vyznačenou v mapě. Většinou se jednalo o turisty spoléhající na mapy od Googlu. Vždy když mi ukázali svojí mapu měli zde jen bílou plochu a chtěli vědět kde jsou. Tak jsem vytáhl svůj telefon na kterém jsem používal mapy.cz. Vždy se divili co to mám za přesnou mapu a většinou ji hned stahovali pokud byl přítomen signál. Po zdolání nejprudšího klesání jsme šli skoro po vrstevnici až do místa, které se jmenuje Área Recreativa La Caldera. Někteří kdo jste četli můj první cestopis z Tenerife, tak víte že jsem zde svojí první pouť zakončil. Takže jsem od této chvíle měl splněno. Přešel jsem celý ostrov od severu k jihu.

Since it was quite early, I got the idea that we could use the bus and go to La Orotava for some supplies. We threw the backpacks into the bushes and went shopping. We bought meat for the grill, some good rum and lots of other goodies. And again we took the bus back to Área Recreativa La Caldera. Where we made a fire in the grill and enjoyed a relaxing evening. Because the next day our awaited the climb to the Parque del Nacional del Teide.

Vzhledem k tomu že bylo poměrně brzy, dostal jsem nápad, že bychom mohly využít autobusu a dojet pro nějaké zásoby do La Orotava. Hodili jsme batohy do křoví a vyrazili nakupovat. Koupili jsme si maso na gril, nějaký dobrý rum a spoustu dalších dobrot. A opět jsme busem jeli zpět k Área Recreativa La Caldera. Kde jsme si rozdělali oheň v grilu a užívali si odpočinkový večer. Protože další den náš čekalo stoupání k Parque del Nacional del Teide.

Map Day 7

The eighth day seemed to be simple, but eventually turned into the hardest day we had on the island. Not due to distance, but due to the difficulty of the terrain. We walked 13.5 km and climbed 1752 meters.

Osmý den vypadal zprvu jako, že bude jednoduchý ale nakonec se proměnil v zatím nejtěžší den, který jsme na ostrově zažili. Ne díky ujité vzdálenosti, ale díky náročnosti terénu. Ušli jsme 13.5 km a překonali převýšení 1752 metrů.