Co teď a co potom

Nedá mi to nepsat o tom co v posledních dnech zažívám a zažíváme asi v různých podobách všichni.. Když @krakonos v nedávném actifitu vyzval abysme napsali o tom, co jsme v životě zažili neobvyklého (asi tak nějak) tak jsem se rozhodla popsat zážitky posledních dní.

No a co může být jiné a neobvyklejšího, než to, co se poslední dny a týdny kolem nás děje? To jsem šla minulé pondělí k doktorce ( no k té, co muži chodí jedině jako doprovod..) a ta mě nechala pro jistotu 14 dní doma. Ještě ten den jsem litovala, že nebudu moc na koncert, na který jsme měli hned na další den lístky. A hned další den přišla zpráva, že se koncert ruší, jako všechny větší akce. To mě překvapilo, ale co, koncert se odloží a já o něj možná nepřijdu. To je dobrá zpráva. A pak to šlo dál. Vyhlášen výjmečný stav a další opatření následovala. Tak letos jsem žádnou velkou a natož zahraniční dovolenou neplánovala..
Tak s ohledem na vycházky jsem se minulý pátek i neděli prošla venku a užila si trochu čestvého vzduchu. V úterý už jsem jen vyrazila do lékárny pro léky a měla zvláštní pocit, jak je tramvaj prázná a ulice vylidněné. Ještě než to bylo oficiálně nařízené, nosí většina těch které potkám roušku, nebo aspoň šátek nebo něco, co zakryje nos i ústa. V lékárně vyslechnu že paralen ani roušky nemají (lékárnice jsou v rouškách). Tak a vracím se domů ještě práznější tramvají a ty tři lidi co tam kromě mě jsou si udržují odstup..
Ve středu už šiju pokusně první roušky, aspoň pro rodinu, protože žádné zásoby látek doma nemám..
Voláme si s rodinou a mému mužíčkovi k narozeninám přejí až na vyjímky všichni na dálku. Oslava aspoň v úzkém rodinném kruhu se nekoná a já mu dlužím slíbený dárek, který jsme se chystali vybrat spolu, jenže obchody nám zavřeli.
Je to vážně zvláštní doba a chvíle. Ale mě osobně se moc líbilo vyjádření jedné ekonomky na ČT kde řešili současnou situaci. Podle ní se až se vzpamatujeme z tohoto pro nás šoku, tak nám to dá možnost lecos změnit a zlepšit. Já osobně to beru tak, že život je změna a výzva. Některé změny nás děsí, ale každá změna nás posune někam dál a nedovolí nám ustrnout. Také se ukázaly zlaté české ručičky, které šijí tvoří a pomáhají.

A tak nám snad jen zbývá udržet si trochu pozitivního nadhledu a víru, že se to zase přežene a i když nás to možná změní, tak nás to rozhodně poučí a posílí.
Tak se všichni opatrujte a držte a hlavně - nenechte se otrávit ;)

foto: pixabay