Panama 1.část stop v dešti, krysy v hostelu, bez peněz na hranicích

hippieprincess (32)in #panama • 6 years ago

Panama mě přivítala ve velkém. 2$ za výběr 20$, krysy skoro v posteli, celodenní déšť.

Tak pěkně popořádku.
Naše cesta do Panamy pro mě začala ranní nevolností, neměla jíst tolik Patacones. Díky tomu nevyspalost a ranním budíčkem od Sheana, že se moře nebezpečně přiblížilo.

Rychlé balíme. "Rychle" nu, on se rychle přesunul, ale sbalit tu jeho batožinu, která je větší než já, něco času zabere.
Čekám na něho v bezpečí u silnice, před lidožravými mravenci a hned vyrážíme stopovat. Mimochodem, zřejmě z úvodu už víte, že nám u toho pěkně krápe.

Po 2km raději zalezeme po střechu do jednoho hotelu, kde nás nechají v suchu, dostali jsme i kávu zdarma. Rozhodla jsem, déšť ne déšť, razíme nejpozději ve 12. Skoro první auto dvou Dánů nás bere do Porto Vieja, kde jediný bankomat široko daleko nefunguje. Nemám u sebe ani floka. Shean mě když tak na hranicích založí. Můj žaludek se na nic netvářil, ale když jsem narazila na vegan dortík, vzala jsem ho na později.

Moje prsty dostaly zabrat a co teprv bosé nohy

Další stop ještě úspěšnej, ale zbytek šílenej. Nikdo zřejmě nejezdí do posledního městečka, když přechod je jen pěší. Shean to vzal busem. Čekali jsme v dešti určitě víc jak hodinu. Jaké mé překvapení, když dorazil až 20 min po mě. Myslela jsem si, že už to prošel, tak jsem začla řešit bankomat. Jediný asi 1km daleko, naštěstí taxikář, co mě na hranici zadarmo dovezl, mě vzal i k bankomatu. Ups, nefunguje! Poslali mě do Panamy. Tam mi vnutili (snad to byla pravda), "výběr" v supermarketu. 22$ kartou alá nákup a dostanu 20$. Běžím nazpět, abych to stihla. Po zaplacení naštěstí potkávám soudruha a pokračujeme vítězně do Panamy.

Už jsem s vámi sdílela, že opravdu bych neměla nic podnikat, když jsem nevyspalá?
Takže, dobrodružství ještě neskončilo.

Nakonec se promočení ptáme, zda přece jen nenajdeme hostel za 5-6$. Tma už blíží. Posílají nás do uličky, kde žádný nápis hostelu není. Na konci ulice hřbitov. Paní nám říká, že mají pokoj, nakonec sděluje cenu 15$ za dva, což jsem ji napoprvé rozumněla jako 5$.
Dala jsem jí 12$, že víc nemám. Potom, co se zvedáme k odchodu, kýve, že ano.

Víte, jaké z toho plyne ponaučení? :)
Pozitivně si teď říkám, chybama se člověk učí. Ubytovali jsem se, rozvěsili všechno oblečení..

Ukázka sprchy, teď mi ještě nedošlo, co to za čurbes tam leží. Víte, že Strahovské koleje škola jsou života, kdo nezdrhne že začátku, tak toho zocelí. Potom, co na nás dírou ze stropu vykoukla krysa, jsem to vzdala. Mimochodem na fotce si můžete všimnout, jak sprcha fungovala.