Být fit

Byl jsem pověřen výběrem nového Téma týdne a taková nabídka se neodmítá. Teda ne že bych měl nějakou velkou radost, protože člověk si musí trochu namáhat hlavu, ale zase jsem celkem zvědavej na Vaše odpovědi.

Pro tento týden se tak podíváme na to, co pro Vás znamená "být fit". Ve formě, chcete-li. A potažmo to můžete doplnit o to, jestli se tak cítíte, nebo ne a proč tomu tak podle Vás je? Případně napište o někom, koho považujete Zkrátka si to pojměte podle svého vlastního uvážení jako ostatně vždycky.

Já osobně se přiznám, že pro mě má tahle otázka dvě roviny - vnější a vnitřní. Vnější rovina spočívá v porovnávání s ostatními. Když se rozhlídnu po blízkým okolí, pozoruju lidi v nákupních centrech, při běhu, nebo jiný pohybový aktivitě, tak si fit v drtivý většině případů připadám. Lidi okolo se většinou pohybují vcelku toporně, jejich pohybový IQ je poměrně malý (bez urážky, já mám zase poměrně nízký IQ co se týče třeba řemesel), jsou pomalý a pokud je na něčem vidět, že nežijeme ve vlastních tělech ale v hlavě, pak je to pohyb. Dokážete například pohybovat jednou lopatkou nezávisle na druhý? Dokážete to udělat s úplně uvolněnou paží? Víte, jestli jsou vaše ramena vytažený nahoru, nebo dolů a co udělat proto, aby případně klesly, nebo se zvedly? Jestli jo, tak bez legrace gratuluju, protože dnes a denně potkávám lidi, kteří to nezvládnou. Přitom v tomhle pozemským životě jsme (zatím) žít ve vlastním těle odsouzeni doslova na doživotí. Takže se věnovat tělu nějakou pozornost, možná vyplatí.:)

Porovnávání s ostatníma má ale i druhou stránku a tou je třeba Instagram. Člověk ho otevře a instantně na něj vyskočí tuna videí a obrázků lidí, který dělaj naprosto neskutečný věci. A pak už si tolik fit nepřipadá. Ale ruku na srdce. To je možná 1% lidí na světě. A kolik takových lidí ve svým okolí fakt znám? O kom vim, že ty neskutečný věci fakt dělá? Že o nich jen neřeční? Jednoho? Dva? Možná...

Celá ta vnější rovina tak plave na vodě. Vždycky najdu někoho, kdo je na tom hůř i líp a záleží jen na tom, na co se zrovna chci zaměřit. Mnohem důležitější (i když ono se to stejně vzájemně prolíná) je pro mě rovina vnitřní. Jak se uvnitř těla reálně cejtim já sám za sebe. A nejde o to, že mě něco občas bolí, nebo sem unavenej, mám špatnou náladu, pociťuju stres... To je myslim sav zcela normální a přirozenej. Ale jak se dokážu do toho stavu vcejtit, pracovat s ním, vyhovět si, vstřebat ho. Zkrátka, že celej body-mind systém (celej organismus) funguje v souladu se sebou. To je pro mě myslim to úplně klíčový.

Další téma týdne by si mohl vzít @krakonos. Co ty na to?