Costa Rica 4.část slaďouši lenochodi, pěkné pláže, neočekávaná setkání

hippieprincess (32)in #hitch-hiking • 5 years ago

20.2.2018
Stopom na korbě na hlavní, druhým k zastávce busu a třetím rovnou ke Karibiku. Ten třetí stál za to. Pár z USA mě vzal až do vesnice Cuhuita. Několik hodin cesty s diskuzi o Bohu a pozvánkou na oběd. Mega vafle se zmrzlinou. Krásný názor o tom, že my jsme jen nástroji Boha a když ho necháme v našem životě působit, dějou se velké věci. Naslouchat svému srdci a být schopný se všeho vzdát, vyžaduje odvahu a i tomu vás naučí cesta. Zázraky se tak dějí.

Šťastná, že se díky své periodě opět cítím více ženou. Až člověka znervózňuje, jak to na cestě vynechává. Abych se cítila, ještě lépe volím camping u hostelu s přístupem ke sprše. Za 2000, což je asi 3,3$. Ženy mohu doporučit Lady Cup na cestu.

Internet jsem bohužel nevyužila, vytuhla jsem už po 20. Za to ráno jsem byla pozvána na nejkvalitnější kávu od dámy jménem Carolina. To bylo neskutečně milé setkání.

Rozhodla jsem se vidět stanici, kde se starají o lenochody, když to jde, tak je vracejí zpět do přírody. Drahý šíleně (nakonec 30$), ale šlo to na dobrou věc.

Kromě hromady zajímavostí o lenochodech, vás vezmou na projížďku v loďce

Zárodek banánů

Mimochodem bych tam ani nemusela jít,
Večer před tím jsem tohodle šmudlu viděla na stromě rovnou v ulici.

22.2.2018 příjezd do Porto Vieja
Dostat se sem bylo snadné, jeden pár z Francie si bral taxi a rozhodli se mě zadarmo přivzít sebou.

Cestou po pláži

Mrkám po cestě do centra, zda nebude dobré místo na spaní. V tu chvíli mě zarazí snědá tvář, víc než místní. Safra, že by to byl on? A ono jo! Poslední člověk se kterým jsem se loučila na Ometepe, Ind Siddharth. Měla jsem z toho nečekaného setkání ohromnou radost.
Navíc mi ukázal, že tu není sám. Ještě tu byli další dva známý :).

Vyrazili jsme ulovit si véču. Měla jsem asi hoďku času než přijede Sean. Plánujeme pár dnů spolu cestovat. Kvůli dopravě dorazil až skoro v půl 11. Zatím mi společnost dělali dva Němci, kteří mě pozvali na drink a majitel se mě snažil přemluvit, že u něj v pokoji budu v bezpečí.

Další den razíme o 10 km dál do Manzanila, pro Seana je to jeho první stop. Mám tu sraz s Jardou, jiným cestovatelem ze Slovenska. Byla jsem na něj zvědavá, už jsme přes měsíc v kontaktu a teď to vypadá, že se opravdu poznáme.

Ukázal nám jungl house. Dům dvou Čechů tu žijících. Pro mě tu byla asi nejvíc jungle, co jsem doteď mohla spatřit a navíc tu přímo i spát.
Uvařili jsme si mňamku ze špaget a zeleniny. K tomu hromadu platanas (připravený jako Patacones).

Nemohli jsme přestat povídat, Johny (Jarda) toho měl tolik k vypravění, ani jsme nebyli schopni většinu překládat Seanovi. Druhý den už zůstáváme spát na pláži. Žel jsem dost nevyspalá, v noci mi bylo špatně z kombinace hromady Patacones a třech sklenic manga. Hurá na deštivý stop do Panamy.

Z předešlého dne, výletu po pláži až do parku Manzanilo