Costa Rica 3.část národní park Monte Verde, inspirativní škola Přátel a stromolezení

hippieprincess (32)in #costarica • 5 years ago (edited)

CostaRica Monte Verde a nej stromová prolézačka.

Monte Verde u mě zabodovalo jednoznačně díky tomuhle stromu.

Škrtič, Ficus.

Strom, který vyroste okolo jiného a postupně ho zničí.

A díky téhle bláznivé přírodě teď můžeme blbnout a lézt do jeho výšin

Nikdy jsem se při šplhání necítila tak bezpečně. Dvakrát jsem na tom místě byla!

Další, co si mě získalo, bylo Canopy.
Nejlépe utracených 50$. Drahé pro můj rozpočet, ale absolutně vyrovnané.

Ten pocit, když letíte mezi stromy nebo nad nimi jako pták, je k nezaplacení. Víííí.

Na konci nás čekal Tarsan jump, volný pád a shoupnutí. Nu, křičela jsem a jak!! Se s váma nepářou, prostě otevřou branku a letíte.

Na Monte Verde se vyplatí už jen kvůli těm kopcům samotným.

Západ Slunce, když máte štěstí, vidíte až oceán.

Jeden z důvodu, proč jsem sem jela, tak byla škola Los Amigos. Udělat s nima rozhovor. V roce 1952 založena Quakery, kteří opustili USA, aby mohli v klidu žít něj jakýchkoliv válek. Na těchto mírumilovných principech založili školu. Škola, která funguje lépe než kdejaká demokracie. S rozhodnutím musí souhlasit všichni, diskutuje se do té doby dokud se nedojde ke koncensu. Za pomoci "meditačního" setkání v tichu, kde promluví ten, koho se dotkne bůh. Nejmírumilovnější náboženství, zároveň se tak ani nedá nazvat.

Pokud vás zajímá více, v příští části o té škole napíši.

Chcete levnej hostel? Tak třeba tenhle za 6$ s lívanci k snídani. Mi Casa Tica.

Potkala jsem u stromu dvě boží Němky, které už znám z Ometepe. Svět je malej :).

Strávila jsem jen noc pod tímto hostelem, za pomoc, u chlapíka, který míří žít do Prahy.

Vzal mě k živému mostu, z nevyspání jsem si pěkně natloukla. Samozřejmě jsem ho musela přelézt, to bych nebyla já. Sklouzla jsem po stromu tak, že jsem měla odřeniny po nohách, rukách a zasekla se mi bota, nebýt pomoci, tak nevím no.

Středa 20.2.
Ráno opět stopom do školy, pravidelně ve středu mají setkání v meditaci celá škola i s možnými návštěvníkami.

Když jsem vyrazila opět na cestu, co nezaslechnu. Skupina turistů a mluví česky!! To bylo moc milé setkání, hodně se mě vyptávali na mou cestu. Dokonce, zlatí, by mě vzali sebou, bohužel měli absolutně plno.

Ale neva, stopla jsem si dva malíře a hned další vůz už mě dostal k pláži, kde jsem se rozhodla přespat.

Ta cesta z Monte Verde, hrbolatá, žádná asfaltka zatím, výhledy boží a můj žaludek šťastný, když už byla u konce.

Si občas říkám, štěstí víc než rozumu.

Bezpečné, vyňuňané místečko na pláži. Před vilami zbohatlíků.
4906b5b11d2ebfc78b3534317c205657.0.jpg