Mexiko 2.část Chihuahua a setkání, ke kterému se schylovalo dva roky

Díky mému příteli Anthonio a zázrakům, které se díky němu stali, jsem dostala šanci být včas na Vánoce v Nikaraguy. Strávit je tak s mou slovenskou přítelkyní Klaudií. Znám ji z ženských kruzích, které jsem v Praze organizovala.

Možnost se potkat, překopala mé plány. V úvodu blogu píšu, aspoň myslím ;), že můj plán je po USA Mexiko, pak Ekvádor. Z toho vznikl plán stopovat až do Nikaraguy a pak nějak na jih.

Anthonio se rozhodl, že mi pomůže a rozhodně mě nenechá v Mexiku stopovat. Ok, už mě tolik lidí strašilo, že pomoc přijímám.

Zůstávám u něj jen na dvě noci, což mi je nakonec dost líto. Mám koupenou od něj letenku. Našla jsem levnou přes San Salvador (3300,-) a s tím, že budu mít před tím čas navštívit Oaxacu.

Co jsem v Chihuahua - Meoqui Stihla? :)

Emancipace

Tahle benzínka vznikla původně kvůli emancipaci, že i ženy mohou pracovat na benzínce. Proto růžová a kdysi obsluhovaná jen ženami.

Návštěva místního muzea

Tam jsme se zdrželi asi 30minut. Nejvíc mě zaujali dinasouři :), donutili mě zamyslet se.

Uliční stánek s Tamales, kapsy plněné masem, zeleninou apod.

Návštěva místní přehrady

Okolní kopečky

Za ty dva dny jsem stihla poznat snad celou jeho rodinu :)

Od Mariny jsem dostala na rozloučenou kartáč, taková drobnost, ale neskutečně potěšila. Věděla, že jsem svůj ztratila.

Těším se až se zase jednou s mým drahým přítelem potkáme. Doufám, že mu jednou budu moct ukázat krásy naší země a aspoň trochu oplatit, co všechno pro mě udělal. Člověk s opravdu velkým ❤️.

Děkuju živote za to co mi do života přinášíš.