Realistice (už dávno) odzvonilo

Já osobně jsem to nechápala nikdy.
Co je tak úžasného na dokonalém přenesení visuálu z jednoho média do druhého? V čem je ten point? podívám se na fotografii - vidím portrét. Podívám se na malbu/kresbu/tetování - vidím naprosto totožnou věc. Můžeme obdivovat zručnost autora, jistěže to každý nesvede. Ale v čem je skutečné poselství a význam takového díla? Vždyť jde v podstatě jen o totožnou kopii nic navíc neříkající.

V každé etapě, kdy se rodí a začíná rozvíjet nějaká nová technologie, styl, technika, se pochopitelně nejprve lidé ubírají k pracím, ve kterých mohou co nejvíce obsáhnout a vyzkoušet dané možnosti a hranice daného média. Proto pochopitelně začínají oným způsobem nejprve zvěcňovat realitu okolo sebe. Na čemž si může každý perfektně porovnat, čeho je možné dosáhnout.

Když se začala rozvíjet fotografie ( Za první fotografii je považován snímek, který zhotovil roku 1826 francouzský vynálezce Joseph Nicéphore Niépce ), pochopitelně jsme fotili převážně krajiny a portréty lidí. Dnes budeme v galeriích obdivovat tajemné umělecké snímky, nad kterými horko-těžko přemýšlíme, co že obraz vlastně skrývá, přerůzné dvojkompozice či jiné hrátky, nebo například surrealistické fotografie, které zvěcňují naše šílené představy a sny.

(autor fotografie Hossein Zare )

Když Albrecht Dürer počátkem 16. století namaloval akvarelem dokonalého zajíce, byli všichni naprosto uneseni a obdivovali zručnost umělce, který jistě vyčníval z řad podivných ikonistických malířů.

( Albrecht Dürer - Zajíc )

( neznámý středověký autor )

Avšak dnes, proč tolik obdivu pro realistickou tvorbu?
Mnoho lidí si ani neuvědomuje, že kdysi lidé všechno tvořili podle živých modelů a výjevů kolem sebe. Kdežto dnes máme natolik vyspělou techniku, že prakticky skoro stačí vytisknout/vyprojektovat si fotografii a kousíček po kousíčku ji překreslit. Je to čistě jen o propočítání a o trpělivosti. Tyto dovednosti podle mne právem náleží restaurátorům, či vědeckým ilustrátorům. Nebo využití hyperrealismu v surrealistických obrazech.

( hyperrealistická malba - Jeremy Geddes )

Jinde ale dejme prostor své fantazii, svému rukopisu a nedokonalostem. Svět je plný "dokonalých" věcí a kopií, tak proč ho tím ještě více zahlcovat? Žijeme na prahu nové doby. Vývoj technologií letí brutálně kupředu. A co když bude nakonec, v budoucnu mezi hyper inteligentní AI, naše fantazie a nedokonalost to jediné, co nás bude dělat výjimečné? :)