Oblíbené filmy z mé databáze / Favorite movies from my database #2 (CZE, EN)

Jaro, léto, podzim, zima... a jaro

Jižní Korea / Německo, 2003
Režie: Ki-duk Kim
Scénář: Ki-duk Kim
Kamera: Dong-hyeon Baek

Asi divácky nejúspěšnější snímek světoznámého jihokorejského režiséra a scénáristy Kim Ki-duka. Úžasně atmosférické a melancholické dílo. Zbožňuji krásnou, příjemnou a povznášející atmosféru této pecky. Vypráví se zde pouze minimálně, hlavní slovo hrají postavy a jejich činy (které čím více mlčí, tím více se o nich paradoxně dozvíme) a příroda - nádherná, poetická, v plné síle, ale i spící a čekající na příležitost, kdy se bude moci probudit. Tento film je ideální vidět, když je vám duševně špatně a jste případně i vyčerpaní. Každopádně jedno je jisté - budu se k němu několikrát za život vracet

Mystické zamyšlení nad plynutím času. Času, který nemilosrdně plyne v přírodě, který nabízí stále se opakující nádheru jednotlivých ročních období, která nejde zastavit (doufám), jimž se nejde vyhnout. Podobně je tomu i v lidském životě, kdy se člověk musí vyrovnávat s vlastní slabostí, minulostí.

Obsah dle popisu k MFF Karlovy Vary:
Jaro. Uprostřed jezera v horách stojí malý buddhistický chrám. Starý mnich v něm vychovává malého chlapce jako svého nástupce.
Léto. Dospívající chlapec se zamiluje do dívky hledající v chrámu zdraví. Následuje ji do "skutečného" světa.
Podzim. Dospělý uprchlík hledá v chrámu útočiště před policií: zabil z lásky. Pod vedením svého mistra projde pokáním a pak se vydá do rukou spravedlnosti.
Zima. Muž se vrací, aby se znovu ujal svého poslání. Přijme pod střechu chrámu zoufalou mladou matku a po její smrti se začne starat o osiřelé dítě.
Jaro. Mnich vychovává svého nástupce

PS: Věděli jste, že ročních dob je ve skutečnosti pět?

---

EN

Spring, Summer, Autumn, Winter ... and Spring

South Korea / Germany, 2003
Director: Ki-duk Kim
Screenplay: Ki-duk Kim
Camera: Dong-hyeon Baek

Probably the most successful film by the world-famous South Korean director and screenwriter Kim Ki-duk. Amazingly atmospheric and melancholic work. I adore the beautiful, pleasant and uplifting atmosphere of this film gem. There is only minimal talk here, the main word is played by the characters and their actions (which are more silent, the more we paradoxically learn about them) and nature - beautiful, poetic, in full force, but also sleeping and waiting for the opportunity to be able to wake. This film is ideal to see when you are mentally ill and possibly exhausted. Anyway, one thing is for sure - I will return to it several times in my life.

Mystical thinking about the passage of time. A time that flows mercilessly in nature, which offers the ever-recurring splendor of the individual seasons, which cannot be stopped (I hope), which cannot be avoided. It is similar in human life, when one has to deal with one's own weakness, the past.

Content as described for the Karlovy Vary IFF:
Spring. In the middle of a lake in the mountains stands a small Buddhist temple. In it, an old monk raises a little boy as his successor.
Summer. A teenage boy falls in love with a girl searching for health in a temple. He follows her into the "real" world.
Autumn. An adult refugee seeks refuge from the police in the temple: he was killed out of love. Under the guidance of his master, he goes through repentance and then sets out for the hands of justice.
Winter. The man returns to resume his mission. She receives a desperate young mother under the roof of the temple and after her death she begins to take care of an orphaned child.
Spring. The monk raises his successor

PS: Did you know that there are actually five seasons?