Svět je jen divadlo, a my jsme herci.

Svět je jen divadlo, a my jsme herci říká jedno přísloví. A opravdu když se zamyslíme, je to pravda, již od mala, od útlého věku nás společnost nutí hrát role. krom toho že toto rčení platí o soukromém životě každého z nás, platí o politice a politicích dvojnásob.
Jak jinak lze chápat řinčení zbraní ze strany Trumpa a USA na jedné straně, a KIM Čong Una vůdce KLDR na druhé.
Jeden neustále hrozí vojenským tažením, i na půdě OSN, suveréní zemi, (nemusí se nám líbit, jaký režim v KLDR vládne, pořád je to suveréní země), druhý hrozí, že použije bomby na ostrovy v Pacifiku.
A mezitím, v zákulisí toho divadla výdaje na zbrojení rostou, těží z této vypjaté atmosféry zbrojní průmysl.
Ale co se divíme, vždyť Trump je obchodník, byznisman, zvyklý konkurenty i "kolegy z branže" převálcovávat.
A koneckonců USA je tak zadlužená, že nějakou tu válku potřebují, když se jim nepodařilo (pro zatím) tento konflikt v Evropě, musí se o to pokusit v Asii.
Čeká nás zřejmě horký podzim.