Úvahy z Čelakovského sadů, II., Dějiny a změny klimatu

No, není to nějak skvělá fotka. Ale kvetoucí fialky a zavlažovací zařízení tam vidět jsou. Dodávám, že jsem fotil 29.12. A ten kus zdi, to je Národní muzeum.

Napadlo mě, jak asi vznikla pohádka O dvanácti měsíčkách? Někdo se koukl z okna a napadlo ho, že počasí neodpovídá ročnímu období. Leden a asi kvetou jahody... "Maruškóóó...!"

No a ten někdo si musel myslet, že počasí má být jiné než je právě teď, protože jiné počasí už zažil po většinu svého předchozího života. Klima se totiž mění. A ne vždycky pozvolna a nenápadně...

Střídají se cykly chladno-horko a vlhko-sucho. Může být vlhké chladno, suché chladno, nebo vlhké horko a suché horko. Což o to, lidi si umějí poradit... Pokud nepřidáme slůvko extrémně/extrémní. Např. extrémně suché extrémní horko.

Abych se držel takořka doma. (I když stejné zákonitosti platí u Mayů i v Číně. Ale tam to tak dobře neznám...) Jednou z příčin zániku Říše římské bylo extrémně vlhké extrémní chladno. Barbary ze severu hnala proti Římské říši ani ne tak vidina kořisti, jako vidina teplých krajů, kde by pole mohla rodit. Na rozdíl od těch jejich doslova zamrzlých... (V severní Číně bylo také chladno, ale extrémní sucho. To zvedlo Huny-Chany. Ale o Číně přeci psát nechci.)

Evropskou populaci nedecimovaly během stěhování národů jen války a mor. Ale také neúroda vinou chladu. Až v 8.století se vyčasilo (oteplilo). Začalo přibývat lidí a rodily se říše. U nás Velká Morava a Přemyslovské Čechy. Po roce 1000 osídlili Evropané Grónsko, tedy Zelenou zemi...

S vymřením Přemyslovců selanka skončila. I když je tu souvislost jen časová. Ochladilo se. Přišly povodně. (Stržení Juditina mostu v Praze.) Prudce a náhle. Lidé začali válčit o zdroje. Někde národ proti národu (Stoletá válka), někde si to rozdali uvnitř jednoho národa - české husitství. U nás se zpoždením.

16.století je na klimatické události také bohaté. Začalo to povodněmi. Turci díky rozvodněnému Balkánu nedorazili v roce 1529 před Vídeň včas. A obléhací děla nedotáhli vůbec. Na místě mařil obléhání (podkopové práce) vytrvalý déšť. Počátkem října přišel sníh a mráz. Turci museli odtáhnout.

Celé století se střídalo extrémní sucho a extrémní vlhko, extrémní horko a extrémní chlad. Co s tím mohli tehdejší lidé dělat kromě modliteb? A to byste se divili... Jakub Krčín a spol vybudovali soustavu rybníků, která kumulovala vodu v době sucha a zadržovala ji v době záplav... Do dnešních dnů se zachovala v Českých zemích asi třetina rozlohy tehdejších rybníků. A přišli do Prahy jezuiti. A začali si zapisovat, jaké že je počasí. Zprvu nesoustavně a nahodile. Ale historici a klimaologové si to už nějak přebírají...

Nakonec převážilo chladno. Které přetrvalo přes celou Třicetiletou válku. Ne náhodou předváděla úžasné výkony švédská, mrazuvzdorná armáda. Rusko se vrátilo do Evropy i proto, že Evropa lačnila po sibiřských kožešinách.

Každá dějinná událost má nějaké vazby na klima. Velká francouzská revoluce i selská rebélie "u Chlumce". Napoleon a Hitler obrazně "zmrzli" v Rusku. Iry vyhnala do USA bramborová plíseň, kterou akcelerovalo vlhké chladno...

Ale dost zprostředkovaných dějin. Děda mi vyprávěl, že za I.republiky 3x zažil, že úroda shnila na polích. Koncem žní přišlo chladno a déšť. Táta pamatoval v srpnu sněhovou přeháňku... Děda se těšil, že se to s tou úrodou stane i bolševikovi. Ale nestalo se to nikdy. Ono se oteplovalo. A přicházelo sucho. Nenápadně?

V roce 1978 jsem se procházel po zamrzlé Vltavě pod Karlovým mostem. Tak to už asi nezažiju. A v létě jsem sjížděl řeky plné vody... No a loňský rok byl podle záznamů z Klementina nejsušší a nejteplejší, kam až záznamy sahají...

Ostatně před dvěma lety můj strýc odpojil vodní elektrárnu od sítě. Elektrárna běžela od roku 1929. Byla dimenzována na průtok 0,6 m3 vody za vteřinu. V posledních čtyřech letech ale průtok klesl pod 0,15 m3/sec...

@petrvl má sve vize o šíření BTC a o hospodářské krizi. Já zas přemýšlím o extrémně suchém extrémním horku. To, že přichází, to považuju za fakt.

Mohu si položit dvě otázky. Ta první, taková novinářská, je, kdo za to může? Lidi? Z určité části asi taky. Ale nevychrlí jeden výbuch sopky do atmosféry víc plynů než 10 let lidské činnosti? Krakatoa, Tunguzka, sv.Helena, islandské nevyslovitelné sopky... Já nevím.

Druhá otázka, jak z toho ven? No, já bych proměnil ministerstvo zemědělství na ministerstvo výživy. Které by začalo připravovat krizový plán pro sucho a horko. Pak bych začal budovat rybníky... Jenomže v 16.století feudál rozhodl. A basta. Víte, kam by poslal třeba pan Vilém z Rožmberka ekologické aktivisty, kdyby k němu přišli protestovat proti výstavbě nějakého rybníka, že se tím naruší stanoviště třeba třezalky tečkované? Ne, nebudu sprostý. Do hladomorny. (Jasně, třezalka by v mokřadu nerostla, to je jen příklad...)

A co dál? Asi zalesňovat. Podporovat využití dešťové vody. Ono se to stěmi rybníky a dešťovkou do určité míry už děje. Asi víc osvěty...

Oba moji rodiče se nedožili šedesáti dvou. Kdybych je následoval, mám to tu ještě na deset let. Ale přeci mě to zajímá. Kvůli synovi. Do jakého světa ho mám připravit?

No, nechci Vám kazit sobotní večer. Zítra něco veselejšího. Možná...

@cleverbot Hi, are you doing your job well? Are your creators satisfied with you?