Naše dítě je dost samostatné a už teď si umí hrát docela obstojně samo. K tomu článku mě vlastně inspirovali tři konkrétní rodiče. Jednak tatínek, ktreý chodil po hřišti, hlasitě telefonoval a jeho dítě se s brekem válelo po skluzavkou, ze které spadlo; tatínek, jehož dítě sedělo na střeše prolézačky (fakt vysoko a fak nebezpečně), který seděl k dítěti zády a jeho volání ignoroval a třetí, který sice někde na hřišti byl, ale jeho dítě si chtělo s někým hrát a když táta nebyl, vybralo si mě..běhalo za mnou jako pejsek ..po hodině už to bylo trochu moc... Tak jsem se z toho vypsal:-))